Slovo „rozchod“ vzbuzuje spíš představy nádobí létajícího vzduchem a výrazy ze slovníku čtvrté cenové, než klidné a rozumné ukončení vztahu dvou lidí. A výraz „dostat kopačky“ také nepředstavuje radost z dárku, ale startuje hromy a blesky v naší duši. Jak ale jedno či druhé zvládnout?
Zažil to už někdy jistě skoro každý. Žena po čase zjistí, že ten její báječný a všehoschopný muž, zase až tak báječný není. Zato všehoschopný je do slova a do písmene a jako kamarád je možná fajn, ale pro život to prostě není. Nebo že ten úžasný zasněný intelektuál svůj zamlžený pohled neztrácí ani když v koupelně praskne voda, vyhoří elektrické rozvody, nebo když se docela obyčejně odpadkový koš za účelem vysypání vydá k popelnici po svých. I mužům na ženách mohou začít po čase vadit různé věci. Upravený zevnějšek se sice cení, ale co s tím, když jinak obydlí připomíná spíš vybydlené prostory bandou nepřizpůsobivých občanů a sporák ani zdaleka netuší, jaká je vlastně jeho funkce? Důvodů, proč s ním či s ní dál už NE, může být celá řada. Jedním pak je i ten, že se prostě a jednoduše člověk zamiluje do někoho jiného. Jak se s tím vypořádat tak, aby se z vás nestali dva nepřátelé na bitevním poli?
Jak se rozejít s grácií
Žádný zaručený návod neexistuje a nikdo, kdo něčím podobným prošel, své zkušenosti nemůže předat, ale může se jen podělit. Při rozchodu je důležité nesklouznout do výčitek i kdyby k tomu byl stokrát důvod. Je dobré připomenout si dobré vlastnosti partnera a připomenout si, proč jsme si ho vážili. Důvod rozchodu je zapotřebí sdělit jasně a srozumitelně a zároveň je nutné nechat vyjádřit svůj názor i partnera. Čas po rozchodu může být paradoxně bolestivý nejen pro toho, koho opouštíte, ale i pro vás. Oba procházíte emoční bouří a mohou se ve vás střídat pocity lítosti, smutku, výčitek, zlosti i zoufalství. Myslete na to, že jste spolu prožili řadu pěkných chvil a někdy i kus života. Tak proč si zavřít bránu ke společné případné komunikaci v budoucnu?
Jak unést kopačky
Když už taková situace nastane , zapomeňte na otázky a věty typu: Co ona (on) má a co já ne? nebo: To mi přece nemůžeš udělat, vždyť víš, že tě miluju! Pokud vám váš protějšek sám neposkytne vysvětlení, zeptejte se ho na to přímo, ale rozhodně se braňte vzbudit v něm soucit. Věřte, že čeká všechno možné, jenom ne váš ledový klid. Především pro ženy platí, že výčitkami vyřčenými tónem lodní sirény muže jen utvrdíte v tom, že jeho rozhodnutí bylo správné. A až možná uslyšíte tu okřídlenou větu: můžeme zůstat kamarády, v duchu počítejte do sta nebo do tisíce, vybavte si nějakou komickou situaci, nebo se třeba soustřeďte na významná data z minulosti. Zkrátka dělejte všechno pro odvedení myšlenek od právě amputovaného vztahu. Nezbývá totiž, než rozchod přijmout a rozhodnutí partnera respektovat, protože když chce jenom jeden, je to málo. Lepší je říci si, že každý konec je začátek něčeho nového a že to lepší vás ještě teprve čeká.
