Polabí, to jsou borové lesy, úrodná pole, svěží louky, malebné vísky, kilometry cyklistických stezek a také přírodní jezera a zatopené pískové lomy. Milovníci dechovky to mají kousek do Kolína, romantiky zve na prohlídku zámek v Benátkách nad Jizerou, na mnoha místech stojí krásné staré chalupy, které by člověk čekal spíš v nějakém skanzemu. Polaví je štědré a jeden neví, co z toho, co nabízí, si má dříve vybrat. 

Nic nezkazíte, když se vydáte do města svatého Václava, Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi. Leží na obou březích Labe a zřejmě jen málo míst u nás je tak významně spjato s počátky českého státu a s tradicí křesťanské víry a kultury. Zdejší pěkný zámek, dnes využívaný také při svatbách, býval letním a loveckým sídlem panovníků. Přilehlou 80m dlouhou chodbou Rudolfinkou, jenž na pilířích překračuje zámecký příkop císař scházel přímo do své zahrady. Za třicetileté války byla velmi poškozena, ale i tak můžete její zdivo obdivovat dodnes. Mají tu také kdysi největší mlýn v Čechách, mající jedenáct mlýnských kol. Na most i mlýn je výhled z terasy stylové zámecké restaurace. Na místě, kde dříve stával dřevěný kostelík Boleslavova hradu a které se do historie zapsalo bratrovraždou knížete Václava, stojí dnes Basilika sv. Václava. Na náměstí v renesančním domě nazývaném Arnoldinovský,  sídlí Oblastní muzeum Prahy-východ. Je v něm řada vlastivědných kolekcí, v nichž je zastoupena nejen doba želená či období římské, ale i doba stěhování národů. Záleží na vás, kterou částí města prohlídku započnete a kterou z památek navštívíte dřív. Může to být třeba Kaple Sv. Rocha, poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, Katovna, nebo třeba židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách. Z podzámeckého okrsku můžete sestoupit terasami na přírodní promenádu k řece a po cyklostezce se pustit třeba do Kostelce na Labem nebo do lázní Toušeň.

Polabí, to jsou také Poděbrady a zdejší vyhlášené lázně a památky. Poděbradský zámek je viditelný již při příjezdu po „staré hradecké“ ve směru od Prahy. Původně byl kamenným vodním hradem, jedním ze strategicky důležitých míst na Labi a chránící Prahu před vpádem nepřátel od východu. Než získal podobu, kterou známe dnes, prošel několika přestavbami. Od vodního hradu, přes středověkou pevnost, renesanční sídlo králů, až po barokní stavbu využívanou pro vojenské účely. Poděbradské náměstí je nejstarší částí města. Odedávna přes něj procházela obchodní cesta na Hradec Králové. Neodmyslitelně k němu patří jezdecká socha krále Jiřího či Mariánský sloup, jenž byl vztyčen na památku obětí moru, který si tu vybral v roce 1714 krutou daň v podobě mnoha lidských životů.

Přečtěte si:   Helmy na kolo nové generace vám přehrají i oblíbené skladby

Na srdce jsou lázně Poděbrady, hlásá slogan. Nejedno srdíčko zde našlo svoji ztracenou formu. Ať jste klient lázní nebo turista, můžete se s ohledem na svůj zdravotní stav vydat na procházku jak do udržovaných parků, tak do okolí města, nebo si třeba zahrát golf.  Od dubna do září je možné využít nabídky zhruba hodinové osvěžující projížďky výletním vláčkem okrajovou částí města podél Labe. Kousek za městem se táhne ona vyhášená typická polabská krajina. 

Jedno z dalších pěkných měst Polabí je město Nymburk. Bylo založeno Přemyslem Otakarem II. a patřilo mezi nejvýznamnější města v zemi. Až třicetiletá válka mu zasadila bolestný úder, město bylo vypáleno, vydrancováno, pevnost byla téměř zničena a hradby pobořeny. Trvalo dlouho, než se zase navrátilo zpátky do života. Původní středověký půdorys zůstal zcela zachován a historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Vyhlášenou památkou je nejen chrám sv. Jiljí s cihlovou architekturou, ale také část cihlové hradby a oba vodní příkopy, kterými dodnes proudí říční voda.

Milovníci dob našich babiček a prababiček se přenesou do těchto časů jako mávnutím kouzelného proutku návštěvou skanzenu Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. Převratné změny ve způsobu života a pokrok v zemědělské výrobě vedly k velké škodě během posledních několika desetiletí k zániku tradiční české vesnice. Snaha zachovat alespoň něco z odkazu našich předků budoucím generacím byla korunována úspěchem. Podařilo se uchovat alespoň některé památky lidového stavitelství. V případech, kdy to bylo možné, byly vybrané objekty „přeneseny“ do skanzenů. Přerovský skanzem představuje převážně architekturu středního Polabí. Ať škola, chalupy, roubenky nebo špýchary obsahují dobové vybavení a dají návštěvníkům pocítit atmosféru starých zašlých časů. A to zdaleka není všechno. Krásy Polabí by vydaly na celou knihu.

 

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *