Obsah článku
Advent znamená čekání – čekání na příchod Spasitele, čekání na Vánoce. A takový je už od 11. století. Dříve znamenal dobu půstu a duchovní přípravy na nadcházející svátky, kdy byly zakázány i veškeré zábavy, dnes se bohužel většinou změnil v dobu stresu, dobu, kdy je třeba napéct nejvíce druhů cukroví, nakoupit nejlepší a nejdražší dárky, předvést nejblýskavější byt. Kouzlo Adventu se tak pod tlakem světských starostí trochu vytrácí – a je to škoda. Zkusme se zastavit a prožívat toto období tak, jak si zaslouží.
Komerční Advent
Za první republiky pojmenovali obchodníci čtyři neděle předcházející nejkrásnějším svátkům v roce železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Obchody zůstávaly otevřeny, tržby stoupaly. Přestože se tato označení vžila a dnes se již pokládají za tradiční, s duchovním rozměrem Adventu nemají nic společného.
Adventní věnec
V mnohých rodinách dnes připomíná kouzlo očekávání adventní věnec na stole, u něhož se po čtyři nedělní večery před příchodem Vánoc schází celá rodina, aby postupně zažehla čtyři svíce. První neděli tzv. „Svíci proroků“, na paměť proroků, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Tato svíce symbolizuje naději a očekávání, svíce zapálená druhou neděli pak symbolizuje lásku, třetí svíce představuje radost a říká se jí „pastýřská“, čtvrtá a poslední je svíce „andělská“, která představuje pokoj a mír.
Nejkrásnější čas vánoční
Nejkrásnější Vánoce a s nimi i Advent však jednoznačně zažíváme v době, kdy jsou v rodině malé děti, které již 1. prosince otevírají svůj čokoládový adventní kalendář a s rozzářenýma očima čekají na Ježíška. Tehdy je předvánoční čas pro rodiče ozvláštněn besídkami ve školkách a školách, vánočními koncerty, kde malí hudebníci hrají pro své rodiče koledy. V tomto čase se pak i nejuštvanější matky zastaví a s pýchou a radostí naslouchají recitaci či hudební produkci svých malých ratolestí a podléhají adventnímu kouzlu, které se jim zdálo unikat. Važte si toho času, trvá jen krátce…
