Víte, že i vy můžete mít na své zahradě liánu? Liána je totiž vlastně ohebný šlahoun a název popínavé královny našich zahrad, klematisu, je odvozen od starořeckého výrazu klema, znamenajícího právě něco, jako ohebný šlahoun. Díky této oblíbené popínavé rostlině můžete mít na své zahradě kout nebo celou stěnu ze zeleně a barevných velkých květů. Ať už se bude pnout po zahradním altánu, nebo se díky jejímu květenství váš plot promění v neprůhlednou stěnu, tento čarovný výtvor bude výrazným prvkem vaší zahrady. A pokud stále ještě nevíte, o jaké rostlině je řeč, ale připomíná vám to tak zvaný „plamének“ tak vězte, že se jedná o jednu a tutéž královnu zahrad.
Od bílé až po pestrobarevnou
Klematis díky výraznému pestrobarevnému květenství patří k nejoblíbenějším popínavým rostlinám. Jednotlivé druhy se od sebe liší velikostí, tvarem i barvou, která může být v odstínech od bílé, světlounce béžové či něžně růžové, přes žlutou a červenou po purpurovou, ostře fialovou až temně modrou. Někdy jsou květy tak tmavé, až budí podezření, že jsou vlastně úplně černé. Ačkoliv je klematis rostlinka na pohled vcelku subtilní, její odenky jsou dřevnaté a hned tak se neulomí. Rostlině postačuje lehká opora, ke které se přichytává úponky. Ochotně se pne po zábradlích balkonů, brankách, zídkách, plotech, altáncích či balustrádách.
Dole stín, nahoře sluníčko
Stanoviště rostliny by mělo splňovat možná trochu zvláštní základní požadavek, který by se dal popsat jako „hlava na slunci a nohy ve stínu“. Klematis vyžaduje světlé a teplé místo s dostatkem slunečního svitu. Spodní část rostliny, čili především její kořeny by měly být ve stínu. Proto se před klematis předsazují různé keříčky nebo trvalky, případně se místo zastiňuje kameny. Vhodnou volbou je také dostatečné množství mulčovací kůry. Jinak by měla rostlina být vysazena na místě slunném, nebo polo slunném, orientovaném nejlépe na jižní, východní či západní stranu, chráněnou před větrem tak, aby nedocházelo k poškozování vzrostlé rostliny. Klematis má rád půdu bohatou na humus, živiny a vápník. Je také třeba, aby půda byla propustná a kyprá, nikoliv hutná, těžká, jílovitá, případně mokrá nebo naopak extrémně suchá.
Sázet lze po téměř celý rok, ale…
Doporučená doba pro výsadbu klematisu jsou jarní měsíce (duben a květen), nebo pak konec léta (srpen) a podzim (září). Je sice možné výsadbu provádět téměř celoročně, ale abyste rostlině zaručili správné podmínky pro její růst, je lepší dodržet tuto doporučenou dobu výsadby. Rostliny sázíme do hloubky asi 40 – 50 cm. Na dno výkopu umístíme drenážní vrstvu (štěrk), na ni umístíme zeminu promíchanou s kompostem či hnojem, může být i zahradní substrát. Klematis musí mít oporu, ke které jej při sázení přikláníme. Ačkoliv zprvu nic nenasvědčuje tomu, že naroste do velké výše, už při výsadbě je třeba na tuto skutečnost myslet. Je celkem jedno, jestli opora bude kovová nebo dřevěná. Rostlinky se k opoře váží. Po té k sazenicím přitiskneme zeminu a důkladně je zalijeme. Pokud chcete docílit kompaktního vzhledu, je dobré vysázet více sazenic.V tomto případě je sázejte ve vzdálenosti asi 40 cm od sebe. Jak klematis roste, jeho výhony postupně vyvazujte a usměrňujte jejich růst.
Druhý a další rok po výsadbě je třeba klematis před zimou přihnojovat. Rostlinka se obloží přibližně ve vzdálenosti 10 cm od kořenového krčku vrstvou kompostu. V jarních měsících, zhruba v březnu, je třeba rostlinu každým rokem přihnojovat kombinovaným hnojivem. Po zimě vzrostlé seschlé rostliny brzy zjara zkraťte na výšku cca 50 – 70 cm. Není třeba se toho obávat. Rostlina rychle vyrazí a snadno dosáhne své původní výšky.
