„Mamí, kup mi opičku…“, slýcháme v ZOO, kde dětské oči žádostivě hledí na opice poskakující ve výběhu nebo za sklem. Není se čemu divit, že děti po tomto roztomilém zvířátku touží. I nejeden dospělý si představuje, jak by to bylo pěkné, mít doma nevelkou veselou opičku namísto kočky nebo psa. Je to však reálné? A co chov opičky vůbec představuje?
Pořídit si opici není jen tak. Chov všech primátů je především podmíněn Povolením chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči, které na základě provedené kontroly zařízení určeného k plánovanému chovu opice vydává Státní veterinární správa. Pokud si myslíte, že je lze chovat v kleci, vůbec se o získání povolení nepokoušejte. Opice potřebují dostatek prostoru. Na to, že byste je chovali volně v bytě zapomeňte. Opici je vlastní šplhání, skákání a lezení, navíc nemá svěrač, takže její trus padá všude, kde se pohybuje. V opičí „kleci“, ve kterou by se proměnil váš obývák, by se vám asi žít nelíbilo…Opice musí mít svůj vlastní pokoj, který však lidské obydlí bude pramálo připomínat.
Opice jsou sociální tvorové, takže je třeba chovat je minimálně v páru. V páru je možné nalézt i v nabídce některých prodejen se zvířaty, kde máte také jistotu, že pořizujete zvíře s certifikátem. Jedná se především o malé drápkaté opičky.
Jsou jen o málo větší, než veverka. K jejich chovu je zapotřebí dostatečně velký ubytovací prostor, ideálně s venkovním výběhem. Jelikož opičky obecně jsou náchylné na různé nemoci, je důležité jim vytvořit klima podobné tomu, na jaké jsou zvyklé. Teplota by se měla udržovat kolem cca 25°C a nezbytná je také stálá vlhkost vzduchu kolem 60%. Pokud členové rodiny onemocní, je třeba opičky chránit, neboť běžně od člověka chytí třeba rýmu či virózu,což při jejich tělesné konstituci představuje velké riziko.
Opičky vyžadují každodenní péči, krmit je doporučeno dvakrát denně. Strava musí být pestrá a bohatá na vitamíny a minerály. Vhodná je rýžová nemléčná kaše, obohacená vitamíny a dle zkušeností chovatelů také o přísadu arabské gumy. Dále konzumují ovoce (pomeranče, banány, jablka, hroznové víno, hrušky…) a ze zeleniny si pochutnají na mrkvi, okurce, rajčatech, pórku. Další součástí jejich potravy jsou ořechy, semínka slunečnice a dýně, datle, fíky. Vzhledem k tomu, že opičky jsou také hmyzožravci, je třeba jim dopřát porce cvrčků, larvy potemníků, ale třeba také sarančata. Nepohrdnou ani vajíčky vařenými natvrdo. Strava a její rozmanitost je důležitým faktorem, který má vliv na zdraví opiček. Pokud byste jejich výživu dokonale nezvládli, riskujete jejich odvápnění.
Pokud se pro chov opiček rozhodnete, je třeba se k němu postavit skutečně zodpovědně. Není to sice složité, avšak náročné ano. Je důležité si uvědomit, že k sobě připoutáváte živou bytost, jejíž zdraví a spokojenost je jen a jen ve vašich rukách.
