Léto pomalu končí a mnozí z nás se rozhodují, zda si ho neprodloužit v některé z exotických destinací. Zatímco pro evropské státy nejsou nutná žádná zvláštní opatření ale pouze doporučená, existují země, kam se rozhodně nevyplácí jet bez potřebného očkování. V řadě případů to bez něho ani nejde, neboť je povinné.
Nejčastější je žloutenka typu A a B
Nemusíte přitom mířit přímo do zemí, pro které je zapotřebí ucelený soubor očkování, ale stačí navštívit některé z těch, kde jste vystaveni hrozbě infekční žloutenky. Infekční žloutenka, či odborně virová hepatitida, představuje nakažlivé onemocnění způsobované viry, které napadají jaterní tkáň. Rozlišujeme několik druhů, které dělíme podle typu viru, způsobu a možnosti přenosu, ale také podle závažnosti a případným možným následkům onemocnění. Nejčastější formu představuje žloutenka typu A a B.
Žloutenka typu A
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě a očkování proti této zákeřné nemoci patří mezi základní ochranu každého cestovatele.Tento typ žloutenky se nazývá nemoc špinavých rukou. Virus se z organismu vylučuje stolicí a tak velmi snadno může být přenesen kupříkladu špinavýma rukama, nepřímo kontaminovanou vodou či prostřednictvím znečištěným předmětům. Tímto onemocněním se nakazíte relativně velice snadno, neboť virus je navíc hodně odolný a dokáže při pokojové teplotě přežívat dlouho. Může čekat v záloze třeba v jídle či nápoji a stačí málo, abyste se nakazili. Žloutenku typu A nelze přímo medikamentózně léčit. Pokud touto chorobu onemocníte, je nutná povinná hospitalizace, která vám zaručí klidový léčivý režim, nutnou jaterní dietu a navíc zaručí, že nikoho neohrozíte. Právě klidový režim spolu s touto dietou je doporučován po dobu až několika měsíců i po propuštění z nemocničního zařízení.
Žloutenka typu B
Žloutenka typu B je přenášena tělními tekutinami a k jejímu přenosu stačí naprosto minimální množství nosiče. K jejímu přenosu velmi často dochází při nechráněném sexuální styku. Protože její vir je skutečně odolný a dokáže přežívat například v zaschlé kapce krve či jiné tělní tekutiny i týden, můžete se nakazit také úplně nevinně – třeba použitím hygienických potřeb, které před vámi použil infikovaný člověk, například utřením se do stejného ručníku. Onemocnění tímto typem žloutenky představuje vážné riziko. Pakliže by přešlo do chronického stadia, může vám přivodit opravdu závažné problémy, například cirhózu, která může mít pro člověka fatální důsledky.
Takže pokud plánujete výlet za hranice všedních dnů a zejména takový, který vás zavede do končin, které jsou z hlediska výskytu infekční žloutenky rizikové, určitě se nechejte očkovat.
Kde se nechat očkovat?
Máte na vybranou – očkovat se můžete nechat u svého praktického lékaře, v některém z Center cestovní medicíny nebo očkovacím centru. Seznam je uveden na internetu.
Kdy se nechat očkovat?
Tady může nastat kámen úrazu. Očkovat byste se měli nechat v dostatečném předstihu, ale co dělat, když jste si s dovolenou vzpomněli pozdě? Řešení existuje. Můžete využít zrychlené očkování speciální vakcínou, která se přeočkuje sedmý a jednadvacátý den po první dávce. Je však důležité si zapamatovat, že aby ochrana byla i dlouhodobá, je zapotřebí aplikovat ještě čtvrtou dávku a to 12 měsíců po té první.
Běžně jsou proti žloutence typu A i B očkování dospělí kombinovanou vakcínou, jejíž očkovací schéma představuje tři dávky – po první dávce následuje druhá o měsíc později a třetí za půl roku.
Na očkování si přispějete
Je asi dobré vědět, že na úhradě vakcíny proti žloutence se pacient finančně podílí a jakou částku si připlatí, se odvíjí podle toho, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. S ohledem na možné zdravotní důsledky, pokud byste se infekční žloutenkou nakazili, se však jedná o rozumně investované peníze.
