Nejnavštěvovanějším střediskem Beskyd jsou od nepaměti Pustevny (1018 m n. m.), jenž své jméno získaly po poustevnících, kteří tu žili. Jejich dominantu tvoří dřevěné stavby vybudované v lidovém slohu význačným architektem Dušanem Jurkovičem. Je tomu jen pár dní, co požár zásadním způsobem poškodil kouzelnou romantickou restauraci Libušín. Vznikla nedozírná škoda, kterou ani penězi nelze vyčíslit. Snahy směřují k znovuvybudování Libušína na základech původní stavby.
Slovenský architekt Dušan Jurkovič se narodil 23. srpna 1868 a byl představitelem secesní architektury. Přezdívalo se mu „Básník dřeva“. Vytvořil styl, který výrazně ovlivnila lidová architektura. Vystudoval Státní uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni a po návratu na Slovensko spolupracoval s lidovými tesaři. Později odešel do Vsetína, kde studoval u stavitele Michala Urbánka valašské lidové stavby. Spolu s ním pak navrhoval např. valašskou dědinu pro významnou národopisnou výstavu v Praze.
Rukopis Dušana Jurkoviče také v Novém Městě nad Metují či Černošicích
Řada lidí zná jeho jméno právě díky Pustevnám. S jeho prací se však můžete setkat i tam, kde byste ji pravděpodobně nečekali – například na zámku v Novém Městě nad Metují, nebo v Černošicích u Prahy. Nové Město nad Metují, Černošice a Dušana Jurkoviče v tomto případě pojí jméno Dobenínů. Novoměstský zámek byl zakoupen původně pro syny Josefa Dobenína – Josefa a Cyrila, ale později zůstal pouze v majetku Josefa. Pro Cyrila bylo zakoupeno Zbraslavské panství. Pro zámek v Novém Městě Dušan Jurkovič navrhoval změny a ráz pokojů, nebo s ním byly alespoň konzultovány a v Černošicích nedaleko Zbraslavi je mu připisována stavba tamní myslivny Na Stráži, kterou nechal postavit právě majitel zbraslavského panství Cyril rytíř Bartoň z Dobenína. Pokud to máte do Beskyd či Nového Města nad Metují daleko, můžete tak vidět Jurkovičův rukopis i v blízkosti Prahy. I tato stavba vyniká souhrou řezbářských motivů a živé barevnosti.
Jedničkou jsou Pustevny
Bezesporu nejznámější stavbou jsou však Pustevny. Jejich historie se začala psát v roce 1891, kdy zde byla otevřena útulna nazvaná „Pustevňa“. Později přibyly další stavby a doslova klenotem vyhledávaným turisty našimi i zahraničními se stala restaurace Libušín a hotel Maměnka. Interiér unikátního Libušína zdobily nástěnné malby navržené samotným Mikolášem Alšem. Kdo překročil jeho práh, jako kdyby se mávnutím kouzelného proutku octil v pohádce. Základní jemně zelená barva působila uklidňujícím dojmem, ve stejné barvě byla kachlová kamna i příborník. Prostory osvětloval nepřehlédnutelný zdobný lustr a pohodlné spočinutí návštěvníkům nabízely stylové selské lavice a židle. Dřevěné stavby byly v nedávné době zrestaurovány a byly použity původní barvy – červená, zelená, bílá, okrová a modrá.
Navštivte Beskydy – rozhodně vás nezklamou
Ačkoliv bude nějaký čas trvat než se podaří Libušín znovu vybudovat a opětovně tak dotvořit malebné zákoutí, má toto místo a jeho okolí turistům stále co nabídnout. Můžete si prohlédnout starou dřevěnou valašskou zvoničku zdobenou barevnými ornamenty, navštívit hotel Tanečnica, novou stylovou kolibu Valaška,nebo jednu z nejstarších budov na Pustevnách – stylovou valašskou kolibu U Záryša, kde si můžete poslechnout nefalšovanou cimbálovou muziku a také se třeba ubytovat v některém z bungalovů, které se rozkládají jen kousek nad kolibou a navíc v blízkosti sedačkové lanovky. A protože jsou Pustevny významnou křižovatkou turistických tras, můžete zamířit mnoha směry, například naučnou stezkou kolem sochy pohanského boha Radegasta k vrcholu Radhoště. Na Pustevny vás přivede cesta pěknou přírodou z Prostřední Bečvy, nebo můžete zvolit sedačkovou lanovku z Ráztoky u Trojanovic.
